jak pravím v nadpisu, byla to otrava. Čirá, koncentrovaná otrava. Proč tu jsem ? Kam běžím? Proč to dělám ? Kašlat na to... Ještě horko...
Takže z plánované desítky na čas se stala pětka a málem ani ta. A to, že jsem ji dal v polovičním tempu keňských maratonců taky není úplně skvělé.
Tedy - na hrocha jo, ale v globálním bežeckém měřítku je to spíš k pláči.
