Štěchovičák

Huh. Dnes to bylo dlouhé a do kopce.

Přes golf (rozehřívačka) směrem K Rovínku. Střed království Českého je o kousek vedle, ale ten jsem si nechal na příště. Budu sice trochu bloudit, ale to půjde.

Odtamtud po červené na Červenou horu. Ono +250 metrů na čtyři kilometry nevypadá moc náročně. Ale je. Jeden úsek po čtyřech a chůzi, co šlo, jsem běžel.

Ale průšvih přišel po odbočení na zelenou. Asfaltka. Taková ta vojenská odnikud nikam, ale prostě asfalt. Takže běh buď po něm, nebo v jehličí vedle. Žádná použitelně vypadající lesní cestička. Sakra práce.

Takže z kopce to samé na druhou stranu po asfaltu. Svaly protestují ještě teď, kolena naštěstí dobrý.

Pak už přes Slapy a směr chata. Poslední kopečej jsem šel. Asi by to šlo, ale bylo by to moc na krev a není důvod se zlikvidovat jen tak.

Takže alergie a chata dopadly necelými padesáti kilometry za čtyři dny, co jsem běhal.

Asi dobrý