Dohodli jsme se s V, že se proběhneme společně. On se dává dohromady po operaci, já po půlce.
A navic - má tendence vystřelit (na své poměry) rychle, takže záhy odpadne a musí zvolnit do chůze. Takže pro mě ideálná dělat mu balvan na krku a bezdit ho ze všech sil až k 7:30 na km.
První jsem úplně neodhadl délku na sraz - myslel jsem dva, dva a půl, byly to čtyři.
Pak tramvají na Malostranskou a přes centrum do Podolí. V klidu, pomalu, ať se dá povídat. Jen ten nedostatek odpočinku - nohy mě bolely a na těch necelých devíti jsem toho měl tak akorát. Až jsem zíral, jak moc špatné to bylo.
Nicméně V jsem udržel a celé to odběhl.
