Podařilo se mi ještě za světla dát dnes druhý běh - Stromovkou. Nic náročného, vlastně samá rovina.
Potěšily mě dvě věci: celý okruh odklusaný, neboli žádné pěší vydýcháváni. (dobře, udělal jsem pár fotek) a za druhé, že mě pár běžců pozdravilo mávnutím. A ne nebylo to gesto odhánějící sto let smůly.
Stejně jako dopoledne i teď jsem si užil variací počasí zbytečně moc - což takhle slunce a teplo ? Nebylo by?
Noha drží, kila se zvolna sunou dolů a běhání mě baví čím dál víc. Těším se na zítra, protože jestli mi to vyjde, tak si dám nějakou zajímavou a zábavnou trasu přes centrum či Letnou. Petřín, na kterém jsem si zlikvidoval tu achilovku, asi vynechám.
Asi.
