A to tentokrát doopravdy.
Autobusem na Želivského a pak pomalu, abych někde nemusel vychládat, na
Zombie run
Místo kamaráda, který podlehl smrtelné rýmičce. Pravda, pro převod startovnéhop chtělí poplatek a podepsanou smlouvu s ďáblem a oveřenými podpisy obou rodičů, takže jsem to vzal na černo. A stejně jako ve Hvězdě bez medaile.
O co jde ? No, je to zážitkový běh, tudíž pět kilometrů, během kterých na vás bafají jiní, namaskovaní jako zombie. Řachanda až na půdu a vím, proč tohle obvykle vynechávám.
Na Václavském náměstí bylo u příležitosti výročí Republiky videoprojekce na opravené Národní muzeum.
Stačilo tedy přidat kousek poklusu na Vítkově a vyšlo to akorát. A znovu nebýt přiliš spocený, když budu postávat v davu.
Videomaping na Národním muzeu
Václavské náměstí bylo plné a navíc nějakého génia napadlo zhruba do úrovně Opletalky postavit doprostřed pódium se střechou, takže na Muzeum bylo vidět až někde z poloviny Václaváku.
Samotná projekce spadla pár vteřin po odpočtu, ale za chvíli se jí podařilo znovu rozběhnout.
A vlastně mě příliš nazaujala. Měla prezentovat význačné milníky České republiky - to ano, ale... prostě nezaujme, neurazí. Kdybych se tam chystal jen kvůli ní, byl bych asi zklamán.
Z Václaváku na Náplavku a poklusem pod Vyšehradem k domovu. Včetně zpesření - ve Vyšehradskiém tunelu jsem zkontroloval, kdy mi jede autobus a bylo to za 12 minut - což je docela fofr na stihnutí, ale by to ještě mělo jít. Podařilo se to, ale na všech segmentech ve Stravě mám nový osobák, takže to asi fofr byl.
Focení
Budu se muse vrátit k běhání s hloupým telefonem - takhle se často zastavuji kvůli nějaké fotce a kazí mi to časy...
