Long story short: je už fakt potřeba něco dělat. Se mnou. S tím špekem. Zima plná rýmiček sem a tam (rodiče školáků znají) a špek zase přibývá. 

Takže to už fakt neru vážně. Cíl je do léta k moři deset dolů. 

Cesta jako obvykle: srovnat jídelní režim (!!!), důchodcovské kardio hřiště, železná koule, plavání a tadá: staronový rotoped. 

Naplánováno to mám docela drsně, hodina ráno, necelá hoďka v podvečer. Vyhodnotím za dva tři týdny a uvidím. 

Takže včera start, počáteční váha:0 (jo, bude se odčítat, celkové číslo neřeknu, bo je to strašnej průser). 

Na první cvičení bylo strašlivě vidět to zimní stonání. Naposledy to bývaly série 7-7-5, včera 6-3. 

Tvl, fakt strašnej pruser, ja to říkal. 

Tak - a dneska den dva. Vzhůru na to. 

Kromě pohybu, který jsem snad neflákal ani v zimě, jsem si v jídle začal odpouště vše zbytečné. Tu něco zakousnout, tam něčeho zobnout.

A výsledek je skvělý. Ze 105 jsem na 101, po běhu (jo, vypocená voda) už jsem na váze viděl i rovnou stovku.

Ještě chvíli a budu muset Hroší výkony přejmenovat.

Odpouštím si všechny jídelní věci, které bych už nemusel jíst, denní dávka kalorií je rozumná, sportuju jak o život - a furt nehubnu. S tím, že není odkud bude na pořadu dne tak za dvacet kilo.

Takže nechám to běžet takhle ještě týden a pak zkusíme víc zeleniny. Do všeho. Nebo nějakou jinou změnu k drsnější dietě. Drsnější vy smyslu skladby potravy, nikoliv přestat jíst.

!

mám přístup ke dvěma váhám. To, že jedna váží míň vím, druhé jsem věřil. Vcelku. Ale ne dost na to, abych nekoupil novou. Pravda, ta jde obratem na reklamaci, protože se čínským dětem podařilo slepit díly fakt křivě, ale podle ní mám o pět kilo víc, než jsem si myslel.

Což je průser. Hroší megaprůser.

Tenhle týden to doklepu, ale od příštího jedem na drsnější stravování a nějak struktorované tréningy.

dalších třicet dní pryč - a k čemu to vedlo ? Ke zjištění, že to takhle psát je blbost :)

Zůstanu u blogu k jednotlivým dním, zatímco výkony (aehm) mi jistí jiný soft přímo z gps záznamů. A docela uvažuju, že z něj udělám alepoň záklaní xml výstup, který se mi bude načítat sem jako aktuální statistika.

S výkony jsem a nejsem spokojen. Kolo dobrý, to mě netrápí. Spíš běhání - chtěl bych pravidelněji (hm, dvakrát denně?) něco kratšího a místo toho mi tam jedno za dva tři dny padne 12+. Ale vlastně nevím, co by bylo lepší. Nikdy jsem nebyl sprinter, takže pomalu a deleko je pokračování celoživotní kariéry.

Chtělo by to nějaký posun - ale nedaří se mi hubnout. Omezit žraní zkusím o dost drsněji a do konce prázdnin šest dolů - to je dvě kila za měsic, to není nereálné. Když je z čeho. A jo - těch šest kilo znamená dostat se pod stovku, což by mělo přiníst i nějaké zrychlení.

Ony zatím běhy by mohly být rychlejší o nějakých 15-20s na kilometr - ale víc mi vyhovuje pomaleji a mít dost sil a ne na konci padnout a vzpamatovávat se z toho další týden.

Jako další tajný běh mám Praha - Kralupy. Opět - znám z kola. Je to celkem 25, pokud bych to protáhl do Veltrus, jsem na 30. Tak na čtaři hodinky běhu. Jasně, Keňané mají maraton za dvě, ale co já, copak jsem nějakej černoch ?

Plus logistika - nějak se zcivilizovat před nástupem do vlaku zpět by neškodilo - budu smrdět jako stádo opiček makak...

Takže plán je někdy koncem léta třicet. A přístí rok maraton za nějaký rozumný (pod 5h) čas.

naprostá změna. Tma, čelovka a Krčák, který znám z kola. A překvapivě pohodové - včetně kopců od Labutě. Tam je lepší lehce skrytá cestička/trail, než se rvát po hlavní cestě.

Z Hrádku dolů to bylo ozlomkrk, ale strašně zábavné. Jasně, jsem z kola zvyklý na čelovku, takže mi to ani nepřišlo, nicméně pár kořenů jsem přehlédnout dokázal.

Na rovině zpět k Labuti mě potěšilo stabilni tempo - na 4km prakticky na vteřinu stejně. A protože u Labuti jsem měl teprve osm, vzal jsem ještě kus okruhu k metru, ať to dá těch deset.

Od metra jsem si pak domů dal zrychlený kilometr (což znamená asi poloviční rychlosti proti tomu, co keňané běhají jako maraton, žeano).

A lehké wtf večer na váze: snažím se, mám z čeho hubnout a půl kila za 14 dní je ... vlastně nic.

Tak jdem na druhou polovinu. A už teď vím, že pak dalších třicet dní bude stejných.

Nešlo to úplně podle plánu. Nedařilo se mi držet jídelníček (největší průser), ke konci týdne bylo aprilové počasí (menší výmluva), kdy než jsem se oblékl, tak začalo pršet a do toho se mi nechtělo.

Na druhou stranu 25 km běhu, 80 na kole a nějaké to posilování taky nevidím jako špatný výsledek.

Horší je váha, která se nehnula (a že mám z čeho schazovat). Od zítřka trochu přitvrdím s jídelníčkem.